Laureát za rok 2020 – Pavel Pafko

„Vzory můžete mít různé, ale vyloženě hrdinství vnímám v konkrétních humánních činech. Řadím mezi ně situace, kdy je člověk ochoten se něčeho zříct ve prospěch někoho jiného. Pokud máte všeho dost a obdarujete pár lidí, o žádné velké hrdinství vlastně nejde, protože si to ve výsledku na svém kontě ani neuvědomíte. Za skutečné hrdinství považuji to, když riskujete úplně všechno, tedy i svůj život, ve prospěch něčeho pozitivního. Když člověk pro někoho ztratí sám sebe, je pro mne hrdinou.“

„Může se najít doktor, jenž se bojí a nemá odvahu. Ale obecně jde o vlastnosti, které by měl mít každý lékař. To, že je ne každý má zcela stoprocentní, je pochopitelné – stejně se to má například u pilotů a jiných profesí. Nedá se pouze extrapolovat, život je rozmanitý.“

 

Odvaha a statečnost
lidskost a spravedlnost

Laureát za rok 2020 – Pavel Pafko

„Vzory můžete mít různé, ale vyloženě hrdinství vnímám v konkrétních humánních činech. Řadím mezi ně situace, kdy je člověk ochoten se něčeho zříct ve prospěch někoho jiného. Pokud máte všeho dost a obdarujete pár lidí, o žádné velké hrdinství vlastně nejde, protože si to ve výsledku na svém kontě ani neuvědomíte. Za skutečné hrdinství považuji to, když riskujete úplně všechno, tedy i svůj život, ve prospěch něčeho pozitivního. Když člověk pro někoho ztratí sám sebe, je pro mne hrdinou.“

„Může se najít doktor, jenž se bojí a nemá odvahu. Ale obecně jde o vlastnosti, které by měl mít každý lékař. To, že je ne každý má zcela stoprocentní, je pochopitelné – stejně se to má například u pilotů a jiných profesí. Nedá se pouze extrapolovat, život je rozmanitý.“

 

Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. je český břišní a hrudní chirurg, který v letech 1992–2010 působil jako přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Motol.

V širší povědomí vstoupil chirurgickým odstraněním plicního nádoru prezidentu republiky Václavu Havlovi v prosinci 1996. V prosinci 1997 provedl se svým týmem první transplantaci plic na území České republiky.

Dne 28. října 2013 jej prezident republiky Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. V roce 2016 byl pasován na rytíře českého lékařského stavu.

Pavel Pafko se narodil 3. července 1940 v Bratislavě. Tatínek byl z Prešova, maminka pocházela z pražských Holešovic. Vyrůstal na Slovensku, po bratislavské střední škole studoval od roku 1957 lékařství na pražské Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Promoval v červnu 1963 a od září téhož roku nastoupil na roční základní vojenskou službu, kterou jako lékař absolvoval na letecké základně v Čáslavi.

Po vojenské službě se vrátil na Anatomický ústav FVL UK, od června 1966 pak začal pracovat na III. chirurgické klinice FVL UK v Londýnské ulici, na níž strávil celý svůj profesní život.

V roce 1968, v období před invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa, obdržel nabídku na roční pracovní pobyt v západoněmeckém Nordhornu, kam bez znalosti němčiny odjel již po vpádu vojsk 17. září téhož roku. Hlavní náplní práce byla aplikace anestezie. Po návratu na pražskou kliniku v roce 1970 pokračoval jako sekundář na traumatologickém oddělení, jehož vedoucím se stal roku 1973.

V roce 1981 se stal kandidátem věd (CSc.) a o pět let později byl jmenován docentem Univerzity Karlovy. V roce 1989 obdržel titul doktor věd (DrSc.) Po sametové revoluci, roku 1990, byl jmenován profesorem chirurgie Univerzity Karlovy.

V roce 1992 se stal přednostou III. chirurgické kliniky, jejíž vedení převzal po profesoru Řehákovi.

Od roku 1994 se začal s týmem připravovat na transplantaci plic. Absolvoval studijní pobyty v Londýně a Harefieldu. Poté začal s kolegy dojíždět na přední evropské pracoviště Allgemeines Krankenhaus Wien v rakouské metropoli, kde získávali praxi pod vedením profesora Waltera Klepetko. V prosinci 1997 pak ve FN Motol provedl první transplantaci plic v České republice.

Pracovní stáže absolvoval mimo jiné v New Yorku, Pittsburgu, Torontu, Moskvě, Lipsku a Uppsale.

Od roku 1966 je ženatý s Hanou Pafkovou, která vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Do manželství se narodily tři dcery Barbora, Hana a Pavla Pafkovy.