Zemřela laureátka Ceny Arnošta Lustiga za rok 2016 Dana Němcová

11. 4. 2023

Ve věku 89 let zemřela jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu a laureátka Ceny Arnošta Lustiga Dana Němcová. Psycholožka a spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) byla jednou z prvních signatářek Charty 77 a v ochraně lidských práv pokračovala i po roce 1989.

Odvaha a statečnost
lidskost a spravedlnost

Zemřela laureátka Ceny Arnošta Lustiga za rok 2016 Dana Němcová

11. 4. 2023

Ve věku 89 let zemřela jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu a laureátka Ceny Arnošta Lustiga Dana Němcová. Psycholožka a spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) byla jednou z prvních signatářek Charty 77 a v ochraně lidských práv pokračovala i po roce 1989.

Dana Němcová byla přední česká disidentka, chartistka a spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, který upozorňoval od svého vzniku v roce 1978 na komunistické bezpráví.

Společně s manželem Jiřím Němcem, s nímž se seznámila již při studiích psychologie na Univerzitě Karlově v Praze, patřila k předním katolickým intelektuálům, zastáncům undergroundu a iniciátorům prohlášení Charta 77.

Matka sedmi dětí prožila v roce 1979 šest měsíců ve vazbě, následně byla odsouzena k tříletému trestu za podvracení republiky, ale s podmíněným odkladem na pět let. Čekala přitom tehdy minimálně tři roky vězení.„Pět let jsem tedy neměla pokračovat ve své trestné činnosti, což jsem pokračovala vesele. Tenkrát ale asi narazili na odpor odněkud, co na ně platilo. Tipovala bych to na západní komunisty”.

Ve vězení byla i v roce 1989, kdy působila jako mluvčí Charty 77. Opakovaně byla vyslýchána Státní bezpečností a perzekvována. „Měla jsem nutkání vyjádřit se k něčemu, co se mi nelíbilo. Kdybych to neudělala, byla bych spoluodpovědná za to, že se to děje. A když se mi zdá, že se děje nějaká nespravedlnost, považuji za důležité se proti tomu nějakým způsobem postavit a přinejmenším říct, že je to nespravedlnost,” řekla. Pomáhala jí její víra.

Po Sametové revoluci se stala členkou Federálního shromáždění, po smrti Olgy Havlové stála v čele správní rady Výboru dobré vůle Olgy Havlové a angažovala se rovněž v Poradně pro uprchlíky.

Byla oceněna řadou cen a vyznamenání, například Medailí Za zásluhy I. stupně od prezidenta Václava Havla či Cenou Paměti národa.  Stala se také laureátkou Ceny Arnošta Lustiga za rok 2016.

Čest její památce!